Je to skvělá a napínavá detektivka, přesně takové mám ráda. Hádanky a šifry. Nevinní, kteří musí prchat, aby našli skutečného vraha. Kapitoly, které končí tak, že prostě potřebuju vědět, jak to bude pokračovat, takže čtení končí pádem knihy z postele, místo abych ji uložila na poličku a zhasla. (Z této poznámky je jasné, že nejraději čtu v posteli.) S tímhle jsem se do knížky začetla. Zároveň jsem byla zvědavá, co se v ní dočtu o církvi a křesťanství, že vzbudila tak velké pobouření.

Co si myslím teď, když jsme ji dočetla? Myslím, že knížka je v pohodě, protože je to beletrie, autor si může vymýšlet a člověk má zdravý rozum.

Ale problém s knížkou je, že na první stránce, kde se obvykle píše, že události a jména jsou smyšlená, autor tvrdí, že všechna fakta jsou pravdivá, historicky podložená. Tím vzbuzuje dojem, že chce tvořivým způsobem odhalit lidem, že doteď byli obelháváni a vše je jinak, než si doteď mysleli.

Toto tvrzení mi trochu zkazilo náladu a už mi jasné, proč to pobouření. Nechápu, proč si troufl něco takového tvrdit, zvlášť v době internetu. Stačí párkrát kliknout a zjistíte, že Převorství siónské v 11. stolení neexistovalo, protože vzniklo až ve 20. století, … www.cesnur.org/2005/mi_02_03d.htm

No, ale jak už jsem napsala český člověk má rozum. O tom mne přesvědčily příspěvky různých lidí do diskusí na netu. Převažující část čtenářů si myslí, že to je fikce a že se tomu nedá věřit. Někteří však váhají: Třeba na tom něco může být? A co když církev opravdu něco skrývá? O těch doufám, že to budou zkoumat dál. Stačí jen kliknout. Viz výše. Ale že by tomu někdo věřil úplně?

Schválně zdůrazňuji "český" člověk, protože se zdá, že jiní vzali knížku vážně. Proto se zvýšila návštěvnost galerie v Louvru a cestovky pořádají zájezdy na místa, kde pátrali nabušený symbolog a krásná kryptoložka. I když možná se je to povedený tah se skrytou reklamou a Dan Brown má nějakou provizi ze vstupenek. :)

Závěr knihy mne trochu zklamal, řešení se mi připadalo překombinované a nelogické. Takže nemůžu uvěřit ani detektivní rovině knihy, natož té historické. Od čtení detektivek mne to ale neodradilo.

Ani moji důvěru v Bibli kniha nezviklala. Nemůžu přece přestat věřit historickým záznamům o Ježíši (i mimobiblickým), nemůžu popřít změnu života lidí, kteří důvěřují Bohu a Ježíši, koneckonců ani toho mého. Nedokážu uvěřit, že by se Kostantinovi ve 4. století povedlo zničit všechny nevhodné záznamy o Ježíšově manželství a dětech.

Tak mne napadá: A jak se to dozvěděl Dan Brown? A proč to neprasklo dřív?

aku