Každý z nás je možná trochu jiný a ve všech oblastech, které tady jsou uvedeny, si musíme najít svůj vlastní styl, abychom dostudovali. Každopádně bych se chtěla hned na začátek pokusit vás motivovat čtyřmi ze sedmi zásad vysoce efektivních lidí – pokud někdo z vás četl knihu Stephana Covey: 7 návyků vysoce efektivních lidí nebo knihu jeho syna Seana: 7 návyků skvělých teeangerů… tak to třeba můžeme teď pro naše potřeby přeformulovat na 4 návyky skvělých a vysoce efektivních vysokoškoláků…

V první části knihy se mluví o tzv. „soukromém vítězství“ – že především záleží na tom, jak zacházíme sami se sebou, jaké máme postoje, jak se díváme sami na sebe atd…Takže stručně:

1. Buď aktivní

V kontextu VŠ: převezmi zodpovědnost za sebe a za své studium, nečekej, že tě druzí budou vodit za ručičku…

V dnešní době je moderní: Tak jsem to zkusil a snad to vyjde. Pokud něco zkouším, tak to vlastně ani nezkouším, protože do toho nejdu na plno. :-)

2. Na začátku mysli na konec

V kontextu VŠ: aspoň jeden dílčí životní cíl… dostudovat… a teď možná ještě: dostudovat první ročník nebo aspoň: zvládnout první semestr! Začátek je důležitý!

Jak si nastavíte svoje pracovní návyky, jak se „sami do toho dostanete“, jak si zorganizujete čas, jak se uvedete u učitelů, jaké získáte přátele,…Nepodceňte začátek – první semestr, ale vždycky myslete na ten „konec“.

3. Nejpřednější věci stav na nejpřednější místo

Otázka důležitosti věcí se netýká jen školy, ale i života. V kontextu VŠ: které předměty prostě nesmím „vypustit“, zanedbat, které práce skutečně musím do termínu odevzdat, na která cvičení prostě musím chodit atd. Je fajn si aspoň 1x týdně projít (třeba v neděli večer, než začne další školní týden), co mám před sebou, co je nejdůležitější, co musím zvládnout, a tomu podřídit další, méně důležité věci.

4. Mysli jako vítěz

Prostě: nikdy to nevzdejte (nemyslím teď jenom školu, ale různé situace v životě), i když se někdy něco nepodaří (a to se určitě stane). Žádný problém není neřešitelný - stejně nejvíc záleží na tom, jaký postoj k daným věcem máme.

Př. Obchodní dealer s botami na domorodém ostrově: „Nikdo tady nenosí boty – jedu domů.“, druhý: „Okamžitě mi pošlete 10000 párů, nikdo tady nenosí boty!